Chceš spřátelit blog?! stačí se zapsat ->Tady<-

Aljašský malamut,Akita-inu

11. listopadu 2009 v 3:00 | Elina |  Plemena



Aljašský malamut (Alaskan Malamute)

Aljašský malamut je využívaný ke sportovním závodům v saňových spřeženích. Malamut je velmi podobný vlku, jeho pohled je však upřímný a dobrosrdečný.




ANGLICKÝ NÁZEV:
Alaskan Malamute

PŮVOD:
Severský pes, známý z dřívějších časů. Plemeno pochází z Aljašky a z arktických oblastí Kanady. Svoje jméno dostal od původních domorodců Aljašky, kteří plemena Malamutů odedávna využívali jako základní prostředek ke svému přesunu.
POPIS:
Aljašský malamut má silnou kostru s mohutnou skladbou svalstva. Výška v kohoutku je 58 až 63 cm, váha 34 až 38 kg. Tělo je zlehka prodloužené, má silný krk, hlubokou hruď a rovná záda. Končetiny jsou silné a pevné. Hlava je široká a velká, nikoliv však hrubá. Čumák je objemný a protažený. Temné oči mají mandlový tvar. Uši jsou stojaté, trojúhelníkové. Čenich nosu je černý, u zrzavě-žlutých Malamutů je hnědý. Pyšný ocas je položen vysoko, v klidném stavu je otočen na záda. Barva je různorodá a v široké škále: od světle našedlé do černé, od zlatavé do hnědé. Břicho a spodní část končetin je bílá. Na čumáku shledáváme bílé značky v podobě masky a oček. Pro souvislé zabarvení je povolená pouze barva bílá.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 63 cm.
Fena má v kohoutku 58 cm.

VÁHA:
Pes váží v kolem 38 kg.
Fena váží kolem 34 kg.
SRST:
Středně dlouhá. Porost srsti ochraňuje Malamuta v jakémkoliv počasí.
CHARAKTER:
Na konci 19. století se účastní sportovních závodů v saňových spřeženích, a to i pod vedením dětí. Malamut je velmi podobný vlku, jeho pohled je však upřímný a dobrosrdečný. Je to překrásný pracující pes, věrný svému majiteli. Je velice společenský, s dětmi se snáší velmi dobře. Vyznačuje se odolností a spolehlivostí.
PÉČE:
Pro ochranu zdraví je nutné seriozní fyzické zatížení.
PLEMENO:
FCI III. - Špicové a primitivní typy.
Sekce 1 - Severské tažné plemena.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
AM
ČÍSLO STANDARDU:
243 / 1995 (USA)

Historie vzniku plemene...
Je to nejbližší příbuzný Sibiřského husky. Jsou si tak podobní, že neodborník je od sebe jen velmi těžko rozliší. Již více než než 200 let obě plemena chová jeden ze severských národů - čukčové.

Původní vlastí plemene bylo pobřeží zálivu Cocebu v Beringově moři. Aljašský malamut je domácí pes kmene malamutů.. Největšího rozmachu tohoto plemene došlo v dobách "Zlaté horečky", kdy tito hledači potřebovali velké množství tažných psů. Od těchto dob zájem o toto plemeno jen a jen vzrůstá. Od roku 1926 se chovem a šlechtěním zabývali profesionální kynologové. Hlavní důraz byl kladen především na zachování vynikajících pracovních vlastností plemene. Až do dnes se Ajlašský malamut využívá jako tažný pes, který je schopen utáhnout těžké saně ve psích spřeženích , a to i na velmi dlouhé vzdálenosti. Zvláště je ceněn vůdčí pes těchto spřežení. Je velice chytrý a dokáže propočítat síly ostatních tažných psů a dělat odpočinkové přestávky přesně ve chvíli jejich potřeby.










Akita-inu (Japanese Akita)

Plemeno Akita-inu vyšlechtěné v 17. století v Japonsku pro hon na divočáky, laně a černé medvědy. Je to zdrženlivý a hrdý pes s nezávislými mravy.



ANGLICKÝ NÁZEV:
Akita Inu, Japanese Akita
PŮVOD:
Plemeno vypěstovali v Japonsku v 17.století především pro hon na divočáky, laně a černé medvědy. Tyto psi byli šlechtěni před více jak 300 lety na ostrově Honců, v dynastii Akita (odtud jejich název), ale přesný původ plemene je nejasný. Později, za účelem zachování druhu, se Akita-inu používá na hony. Psí zápasy byly zastaveny. Na konci 20. století se představitelé tohoto plemene úspěšně umístili na výstavách, probíhajících v USA a Velké Británii.
POPIS:
Akita-inu se odlišuje od řady ostatních špiců Japonska svým větším vzrůstem. Jejich výška v kohoutku dosahuje 58 až 70 cm, váha 35 až 50 kg. Je to užitečný pes, dobře stavěný. Tělo je široké, svalnaté, s hlubokou hrudí. Objemná hlava má široké čelo s pevným přechodem na čumák. Čumák je zaostřen, hřbet nosu má krátký. Čenich nosu je velký, černě zbarvený, u světlých psů bývá růžový. Oči trojúhelníkového tvaru jsou temně hnědé. Uši široce postavené, stojaté. Tlapy velké, se semknutými prsty a pevnými poduškami. Ocas je dlouhý, při skoku se drží přehozený na záda a stočený do kruhu, ale nikdy se nejeví jako uzavřený. Srst je pevná, s hustým a měkkým základem. Na pohled je Akita-inu podobná na Čau-čau, má však o něco kratší srst. Barva srsti: pepř a sůl, buď čistá nebo začerněná, bělavá nebo přecházející do rezava. Dovolují se bílé skvrny, pouze však malé velikosti.
VÝŠKA:
Pes má v kohoutku 64 až 70 cm.
Fena má v kohoutku 58 až 64 cm.
VÁHA:
V rozmezí 35 až 50 kg.
SRST:
Pevná, s hustým, měkkým základem. Barva: pepř a sůl, buď čistá nebo začerněná, bělavá nebo přecházející do rezavé. Dovolují se bílé skvrny, pouze však malé velikosti.
CHARAKTER:
Akita-inu je zdrženlivý, hrdý pes s nezávislými mravy. Může být vynikající hlídač, lehce se cvičí, i když je připraven na zuřivý útok. Velkolepě plave díky plovoucím blánám mezi prsty.
PÉČE:
Vyžaduje dlouhé procházky.
PLEMENO:
FCI III. - Špicové a primitivní typy.
Sekce 5 - Asijský špic a příbuzná plemena.
Bez pracovní zkoušky.
OFICIÁLNÍ ZKRATKA V ČR :
AI
ČÍSLO STANDARDU:
255 / 16.07.1992 (Japonsko)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama